Anděl, který mě nevědomě dostal do kolen

Josef Untermajer

Tento nespecifikovaný literární útvar 😊 byl věnován půvabné dívce, které se nemohl svou jemností rovnat lístek ani té nejjemnější růže. Útvar byl vytvořen v opojení nad jejím nadpozemským půvabem a líbezností, kterou obohacuje tento svět.

Když jsem Tě poprvé spatřil, připadala jsi mi jako růže, které někdo necitlivě utrhl jen jediný okvětní lístek, a ona byla přesto neskutečně nádherná a čistá. Jen jsem pozoroval, jak Tvoje dokonale tvarované šedozelené oči, zasazené nad Tvými kulatými symetrickými lícemi, pozorují zasněženou krajinu. Začal jsem být fascinován Tvojí krásou a pohlcován jí, až jsem spadl hluboko do sítí z rovných medových vlasů Tvých. Když jsem se poprvé podíval do Tvých šedozelených očí, moje srdce téměř navždy zapomnělo bít. Říkal jsem si: „Jak je to možné? Co se to se mnou děje?“ A když jsem vnímal Tvoji alabastrovou kůži, začal jsem se do toho bezesného snu propadat víc a víc. Když v noci na obloze svítí bílá luna, pomyslím si, jak silná by musela být harfy struna, aby nepraskla tím, co k ní cítím, kdybych hluboké tóny lásky své hrál, i když jsem už dávno prohrál.

Kdyby francouzští surrealisté znali Tvoji nadpřirozenou krásu a řečtí bohové Tvoji spanilost, ani by ji nedokázali popsat nebo zachytit ve svých nadreálných básních či obrazech a řecká Afodité by musela smutná být, protože by musela ze závisti nad Tvojí čistou krásou klít. Nevím proč, ale když Tě zřím, zapomínám na to, že i ostatní lidé kolem mě existují. Připadáš mi, jako bys ke mně přišla z jiného světa, ale proč by mi život jen tak nevěnoval záblesk okouzlujícího světla? On totiž ví, že láska není za podmínek, protože to bych nemohl mít rád ani tento růžový kamínek, který mi připomíná Tvou pleť a zároveň to, jak těžko se na Tebe zapomíná, když mocný pohled očí Tvých mě zaklíná. Chtěl jsem Ti pak odolat a přestat Tě milovat. Teď když Tvoje překrásné oči dočetly tyto řádky, já se s Tebou loučím a už nikdy nevrátím se zpátky. Už se Ti bohužel vzdaluji, ale přesto Tě stále miluji, Kamilo!