• Být, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka

​

• Bytím počínaje, babykou konče – to by bylo! Ale co další slova? Co třeba naše obce? Mezi vyjmenovaná slova můžeme zařadit i Přibyslav, která ale přece není jediná. Ypsilonem se pyšní třeba i Přibyslavice, Bylany, Bystrc, Bystřice, Bystřička, Hrabyně, Byšice, Byšičky, Byzhradec, Kobylisy, Kobylnice, Býkov, Býkovec, Býkovice nebo o něco známější Bydžov. Existuje také Bydhošť, což je město v Polsku, takže i jeho název vychází z polštiny. Někde je příbuznost s|vyjmenovanými slovy zřejmá (bystrý, kobyla, býk), jinde to chce pořádnou dávku dobrého úsudku nebo štěstí, abychom ji odhalili…

​

• S vyjmenovanými slovy mají co dočinění třeba i|vlastní jména Zbyněk, Zbyšek, Zbyhněv. Nebo také Zbyslav – zajímavé je, že Zbyslav je jednak mužské jméno, ale i vesnice… Další obdobně pojmenovanou obcí je potom obec Zbyslavice. Aby to ale nebylo příliš jednoduché, ocitnout se můžeme i ve Zbislavi – to je jiná malá vesnička, v|okresu Písek. Shodou okolností se tam můžeme ocitnout i po boku Zbislava, tato varianta zápisu jména je totiž také přípustná… Ženským protějškem je potom Zbyslava. Se Zbislavou (s|měkkým i) se ale – alespoň podle mých pátrání – nesetkáme, píšeme pouze s y.

​

• Zápis příjmení se řídí tradicí. Existují příjmení, která obsahují vyjmenované slovo, přesto je ale píšeme s|měkkým i…

​

• Vlastních jmen už by bylo – alespoň pro tentokrát – dost. Pojďme se proto blíže podívat na|záludnosti vztahující se k jednotlivým vyjmenovaným slovům!

​

​

​

​

BÝT

• Z tohoto neurčitku byla utvořena obrovská škála slov. V některých publikacích se řadí mezi vyjmenovaná slova i bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek a dobytek. Podle Ústavu pro jazyk český byly však tyto výrazy (a všechny od nich odvozené) utvořeny právě ze slovesa být.

​

​

• V souvislosti se slovesem být nesmím opomenout následující dvojice:

​

• Být vs. bít

  • Být = existovat, žít, nacházet se

  • Bít = tlouct

  • Tedy: Byla pryč. Byli si souzeni. x Bil neposluchu. Zvony bily na poplach.

​

​

• Dobýt vs. dobít

  • Tedy: Dobyli hrad/území/zásoby uhlí/pohledávku. Dobyl její srdce. (Vydobýt si také píšeme s y – např.: Vydobyl si úctu.) x Dobil umírajícího. Zvon dobil. Srdce dobilo. Dobili jsme autobaterii.​

​

​

• Odbýt (si) vs. odbít

  • Tedy: Mávnutím ruky ho odbyla. Odbyl si všechny testy. x Odbil míč, hrál odbíjenou (tj. volejbal). Hodiny odbily půlnoc.

​

​

• Nabýt vs. nabít

  • Tedy: Lehce nabyl, lehce pozbyl. Hmota v hrnci nabyla. Ve světě nabyl mnoha znalostí. x Ze světa byl nabitý znalostmi. Zase mi nepřátelé nabili. Nabili mobily. V hlavním oddělení supermarketu bylo nabito.

​

​

• Přibýt vs. přibít

  • Tedy: Přibyl nezvaný host. Přibyl na|váze. x Přibil nástěnku.

​

​

• Zbýt vs. zbít vs. sbít

  • Zbýt = zůstat (osamocen)

  • Zbít = ztlouct (ublížit někomu tlouknutím)

  • Sbít = stlouct (spojit něco tlouknutím)

  • VARIANTA SBÝT NEEXISTUJE!

  • Tedy: Zbyl jenom jeden. x Zbili ho za|lhaní. x Sbili jsme několik trámů.

​

​

• Bydlo vs. bidlo

  • Bydlo = příbytek, bydlení, živobytí

  • Bidlo = (dlouhá) tyč

  • Tedy: Pálí ho dobré bydlo. (Má se dobře, komfortně, ale přesto s tím není spokojen.) Bydlo zvonků se rozprostíralo až vysoko ve stromě. x Na bidle se usadilo několik slepic. Na|pomoc si vzal bidlo.

​

​

• Takovýchto dvojic (ubýt vs. ubít, pobýt vs. pobít, …) je samozřejmě ještě více.

​

• Ještě se tu podělím o několik slov, na která jsem narazila a u nichž není souvislost se slovesem být natolik zřejmá – bytostný, nebývalý, bytelný, bytná, … Trojice slov starobylý, ledabylý a|způsobilý může být při troše nepozornosti také matoucí. Adjektivum způsobilý totiž nemá se slovesem být vůbec nic společného…

​

​

​

​

OBYČEJ

• Tento archaismus v dnešní době přirozeně obvykle nahrazujeme výrazem zvyk. Trochu paradoxně naopak hojně využíváme přídavného jména obyčejný a příslovce obyčejně, která byla z|tohoto vyjmenovaného slova utvořena…

​

​

​

​

BYSTRÝ

• Na první pohled se nemusí zdát, že i slovo bystřina je příbuzné se slovem bystrý. Souvislost tu ale je. Bystrý člověk je člověk s dobrým postřehem, člověk rychle myslící – a bystřina je zase rychle tekoucí řeka. Dalšími o něco méně předvídatelnými příbuznými slovy jsou potom bystrozraký nebo třeba liška Bystrouška…

​

​

​

​

BYLINA

• U byliny bych ráda věnovala pozornost například slovům býlí, býložravec, černobýl a zlatobýl. [bílí] je kouzelné slovo! Má několik variant zápisu a|rozluštit, kdy kterou použít, by neměl být při troše logického uvažování oříšek. Přesto ale pro zopakování (a snad i pro maličké pobavení) připojím říkadlo, se kterým mě vždycky chtěla potrápit babička. ~ Pan Bílý šel na býlí, spadl do|jámy a byl celý bílý. ~ Dřív jsem k této větě vzhlížela jako k jakési záhadné, nepochopitelné formuli; dnes už vím, jak se to s panem Bílým má, tak|snad tento chyták vykouzlí úsměv na tváři někomu dalšímu… :)

​

​

​

​

BÝK

• Tady upozorním na jednu pozoruhodnou souvislost. S vyjmenovaným slovem býk je příbuzný i býkovec.

​

• Tento výraz pojmenovává hned několik skutečností. Jde o bič, využívaný k ovládání dobytka – uvádí se, že|pochází z Jižní Ameriky, jeho původ ale přesně známý není. Býkovec se rozšířil po celém světě, a|narazíme-li v nějakém filmu na bič, velmi pravděpodobně půjde právě o|býkovec. Dále je to, jak už jsem nakousla výše, jihlavská vesnice. Hojně se toto slovo využívá i|v|potravinářství – jako známá, velmi|specifická pochoutka pro psy… Jinak pojmenovává býkovec ještě velikou škálu dalších skutečností!

​

​

​

​

BABYKA

• Javor polní. Babyka zřejmě vznikla ze slova babka – připodobnění ke staré, zkřivené ženě. Teoreticky tedy vlastně může existovat i výraz babyčka – ale pouze ve smyslu malý javor… :)

​

​

​

​

​

​

​

​

AUTOR: Alžběta Pánková